Co dnes platíme společně, bychom sami hradili celé.
Když ráno čekáme na autobus nebo večer potřebujeme pomoc strážníků, nepřemýšlíme nad tím, kde končí jedna obec a začíná druhá. Potřebujeme, aby spoj přijel a pomoc byla dostupná. Ve Vestci i v sousedních obcích za těmito službami stojí naše vzájemná spolupráce. Dolnobřežansko nejsou jen hranice na mapě. Jsme to my, sousedé, kteří společně zajišťují důležité součásti každodenního života.
V příštích třech letech nás vedle zajištění těchto služeb čekají také společné projekty za stovky milionů korun. Týkají se věcí, bez kterých se žádná naše domácnost neobejde: čištění odpadní vody a zpracování odpadu. S tím souvisí otázka, kolik nás jejich zajištění bude stát.
Policii nemůžeme jednoduše rozdělit na třetiny
Naše obecní policie neslouží pouze ve Vestci. Na základě smluv působí také v dalších obcích, se kterými její činnost společně zajišťujeme. Dnes máme tým 13 strážníků. Kdyby se rozdělil na přibližně třetinové části, v jednotlivých týmech by zůstali čtyři až pět lidí.
Takový počet při běžné pracovní době nepokryje nepřetržitou dvoučlennou hlídku. Jen její zajištění představuje 336 pracovních hodin týdně, ještě před započtením dovolených, nemocí a výcviku. Menší území totiž nezkrátí den. Noční službu, víkendy i svátky je potřeba pokrýt stejně.
Pokud bychom chtěli stejnou službu provozovat samostatně, museli bychom mít dostatečně početný vlastní tým a zaplatit jeho provoz bez dosavadních příspěvků partnerských obcí. Jinou možností by byla nová dohoda o spolupráci. Samotné rozdělení současných strážníků by nám stejnou dostupnost služby nezajistilo.
Autobus také nekončí na hranici naší obce
Jezdíme do práce, děti do škol, navštěvujeme lékaře i sousedy v okolních obcích. Naše cesty se neřídí hranicemi katastru. Společné plánování proto zahrnuje nejen trasy autobusů, ale také četnost spojů, přestupy a financování. Na Dolnobřežansku se na něm podílíme spolu s organizátory Pražské integrované dopravy.
Změna spolupráce by sama o sobě autobusy nezastavila. Pro zachování stejného počtu spojů a jejich návazností bychom však museli znovu vyřešit dohody i peníze. Žádná z našich obcí nemůže sama rozhodnout o celé síti. Nestačí se postarat pouze o svůj úsek. K cestě potřebujeme spojení celé.
Jedenáct obcí a důvěra mezi starosty
Za Vestec dnes předsedám svazku obcí Dolnobřežansko, který sdružuje jedenáct obcí. Společné záměry tak řeším nejen z pohledu naší obce, ale také při jednáních s ostatními starosty. Nestačí dohodnout řešení u nás doma. Musíme sladit potřeby, rozpočty a rozhodování více samospráv.
Vedle smluv má proto zásadní význam důvěra mezi starosty: že domluvené kroky budou pokračovat, že se o problémech dozvíme včas a že společně hledáme řešení. Taková důvěra se buduje dlouhodobě. K jejímu narušení může stačit jediné nedodržení dohody.
Narušit spolupráci lze rychle. Obnovit důvěru a najít novou shodu napříč obcemi může trvat mnohem déle. Pokud by se znovu otevíralo financování nebo účast partnerů, museli bychom přepočítat náklady a obnovit potřebná schválení. To by mohlo ohrozit termín společných projektů.
Tři roky a stovky milionů korun
Vedle policie a autobusů připravujeme společně na úrovni mikroregionu Dolnobřežansko úpravy čistíren odpadních vod, překládací stanici odpadu, dotřiďovací linku a sušárnu čistírenských kalů. Za těmito technickými názvy je jednoduchý úkol: zajistit, co se bude dít s vodou, kterou doma vypustíme, a s odpadem, který odložíme do popelnice. Nestačí je pouze odvést nebo odvézt.
Jde o projekty v řádu stovek milionů korun, které podle našeho realizačního plánu potřebujeme uvést do provozu v roce 2029. Zbývají přibližně tři roky. Během nich musíme dokončit přípravu, zajistit financování, stavby uskutečnit a zařízení zprovoznit.
Od roku 2030 začne platit zákaz skládkování vymezených využitelných odpadů. U čištění odpadních vod přicházejí další požadavky podle nových evropských pravidel. Rok 2029 je naším cílem dokončení společných projektů, nikoli jednou zákonnou lhůtou pro všechny tyto stavby.
Společné řešení stojí na dohodě o kapacitách, rozdělení nákladů a odpovědnosti. Právě takovou konkrétní podobu má soudržnost a solidarita našich obcí. Při případném samostatném postupu by každá obec musela zajistit vlastní financování a provoz, nebo si potřebné služby objednat jinde.
Velké úkoly nesmějí zmizet za drobnostmi
Ve volební debatě mohou převládnout věci, které máme denně před očima. I drobná zlepšení mají své místo. Nesmějí však zastínit povinnosti za stovky milionů korun, jejichž termíny běží bez ohledu na volby. To, co není na první pohled vidět, nás může při zanedbání zasáhnout nejvíc.
Každý, kdo přebírá odpovědnost za obec, potřebuje znát nejen místní přání, ale také zákonné povinnosti, rozpracované projekty a závazky vůči sousedům. Pokud tyto souvislosti přehlédneme a pozornost věnujeme jen drobnostem, můžeme se dostat do problémů, jejichž náprava už nebude rychlá ani levná.
Kontinuita zde není jen předání dokumentace. Znamená návaznost práce, dohodnutého financování a spolupráce mezi obcemi. Při každé změně potřebujeme znát dopad na termín dokončení i konečný účet. Pokud by se příprava zastavila a zásadní dohody se musely vyjednávat znovu, mohlo by být dokončení do roku 2029 ohroženo.
Ten účet se týká nás všech
Pokud by se společné projekty zpozdily, odpad ani odpadní voda nepřestanou vznikat. Museli bychom zajistit náhradní řešení. Pokud by bylo dražší, rozdíl by se mohl projevit ve stočném, v platbách za odpad nebo v obecních rozpočtech. Při stejných příjmech by nám potom zbývalo méně peněz na opravy a další služby.
U stočného by podle mého předběžného odhadu mohl rozdíl dosáhnout až deseti korun za každý kubík, pokud bychom museli čistírenský kal vozit desítky kilometrů daleko a platit za jeho nákladné zpracování či odstranění. Nejde o oznámení zdražení, ale o možný nákladový scénář.
Čistírenský kal není automaticky nebezpečným odpadem. Pokud by však jeho vlastnosti vyžadovaly tento režim, přibyly by odpovídající náklady na odstranění, případně i na uložení na skládce nebezpečného odpadu, pokud by to předpisy dovolovaly. Konkrétní dopad do stočného bude záviset na množství kalu, způsobu jeho zpracování a cenách služeb.
Nejde o vzdálené „obecní peníze“. Jde o naše společné prostředky a výdaje našich domácností. Jsme v tom společně: potřebujeme vědět, jak budou naše služby fungovat, kdy budou společné projekty hotové a kolik za ně skutečně zaplatíme.
Tibor Švec
starosta obce Vestec
předseda svazku obcí Dolnobřežansko